Aňa Geislerová P.S. (knižní recenze)

Ještě nikdy jsem neudělala tolik fotek jediné knihy. Většina mojí knihovny je v elektronické podobě a jsem moc ráda, že právě tuto knihu mám v papírové verzi. Je totiž nádherná a mimo stravu pro duši je i pastvou pro oči.

Kniha P.S. se dotkla mého srdce i mé duše. Kdyby bylo možné psát knihy na míru, P.S. by byla sepsaná pro mě. Nalezla jsem v ní nevyslovená slova a myšlenky svého nitra, příběhy mého života i snů.

P.S. je napsaná jako soubor krátkých povídek, které se sdružují do jednotlivých let. Osobně se mi nejvíc líbí první dva roky a pak ten poslední. Ale to ostatní vůbec není špatné. Autorka nám svým milým osobitým a pravdivým stylem vypráví o svém životě. Dozvíme se o jejím dětství, rodičích, prarodičích, sourozencích, láskách, milencích, přátelích, jídle a dětech. Poselství knihy bych shrnula takto:

Užívejme život divoce, nelogicky, vychutnávejme vše, co nám nabízí, milujme své blízké celým srdcem a hlavně nepodlehněme konzumu. Nenechme se uniformovat a žít podle toho, co nám říkají reklamy, časopisy a vizážisté. Život je krátký a je pro každého jen jeden. A hlavně v něm neexistují zkoušky. Jede se rovnou naostro!

První kniha v mém životě, která má svou vlastní nádherně ilustrovanou záložku.

Malá ukázka z úvodu:

Jsem zamilovaná. Miluju svůj život. Je plný chyb, je plný vzratů, plný koření a barev, ale je opravdu plný. Naplňující a stravující a někdy je ho těžko žít, ale je můj a jiný nechci. Mám víru. 

....

Nikdo nám neslibuje, že život bude snadný, ale přesto to od něj očekáváme. Já tuhle představu odkládám a beru den po dni tak, jak to přichází. Ve vlnách radosti, smutku, únavy nebo naděje. Tohle je můj život a já s ním chci být až do konce. Navždy...

Nádherné ilustrace Lely Geislerové

Kniha má zelenou gumovou pásku, která slouží jako záložka nebo s ní sepnete celou knihu, aby vám nevypadla papírová záložka.

Ještě jedna malá ukázka z kapitoly Sny o hadech:

... Moc krátký na to, abychom uvěřili, že láska znamená potkat kluka, mít svatbu, byt a dvě děti. Spokojit se s tím, že budeme nosit kapsáče, mikinu a bundu a nakupovat výhodně... Kdo by se obtěžoval s hledáním vlastních snů, když můžeme všichni snít o jedné kabelce, o jednom autě a vleklém, dlouhém, neuspokojivém životě...

Na konci knihy je několik ilustrovaných listů pro poznámky čtenáře.

Ačkoli je teprve začátek března, troufám si říct, že P.S. je nejlepší kniha tohoto roku. Uvidíme, co řeknu o Vánocích :-)

P.S. Ani ve svém nejbouřlivějším životním období jsem neholdovala alkoholu tolik jako Aňa. Obdivuju její odvahu to veřejně přiznat.