Můj psí život (knižní recenze)

Krásný páteční den.

Dnes jsem si pro vás připravila recenzi na knihu Martina Čápa s názvem Můj psí život.

Počet stran 224

Nakladatelství Grada

Pokud jste v dětství rádi četli Já Baryk od Františka Nepila, jste tady správně. Můj psí život je totiž jako Já Baryk, jenže pro dospělé.

Knize dávám plný počet bodů za její originálnost. Existuje spousta knih pro relaxaci a pobavení, ale kolik z nich vypráví pes? Tady nám příběh vypráví veselý bígl Albert neboli Bertík. Seznámí nás se svým životem ve světě dvounoháčů.

Začátek jeho příběhu je dost emotivní kvůli odloučení od matky. Ale pak už je jen veselo. Bertík se seznamuje se psy v okolí, s páníčkem a časem i jeho přítelkyní Bárou. Od Bertíka se nám dostane vtipného a často nechápavého pohledu na počáteční zamilovanost páníčka, která přejde do vztahu.

Bertík popisuje svůj život, například jak si páníčka vychovat a zároveň s ním žít v harmoniii. Dozvíme se, jak psi chápou pořady v televizi, kočky, slepice nebo třeba děti. Spolu s Bertíkem prožijeme jeho první lásky a dočkáme se zložení rodiny. Bertík nám také vysvětluje své myšlenkové pochody. Tím pádem mnohem snáze pochopíme chování psů v běžných situacích jako je čekání před samoobsluhou, útěky z domova nebo proč se psi pletou lidem pod nohy, když je to nejméně vhodné.

Kniha je skvělým odreagováním a s chutí bych si přečetla pokračování.

Líbí se mi vtipný a dobrosrdečný styl s jakým je kniha napsána. Ráda jsem si četla o psím životě, který má stejně jako lidský hravé dětství, rozpínavé a zvídané dospívání, zkušenosti s opačným pohlavním a hledání partnera .I když u psů je výběr protějšku poněkud jednodušší a zcela závislý na pudech.

Na závěr malá ukázka:

"A jakpak se moje kočenka vyspinkala bez svého kocourka? No, kocourek také nemohl usnout, protože mu rovněž bylo smutno a chladno v jeho pelíšku." Napřed jsem měl vztek, že nejen volá nějaké zatracené kočce, ale ještě se stará o nějakého opelichaného kocoura, kterému je smutno a zima. O mě se má starat, když si mě pořídil, rozčiloval jsem se. Nehledě k tomu, že bez nejmenšího uzardění lhal, jako když tiskne. Páníček poklimbával už na kanapi u televize. Krk dám za to, že když zalehl do postele, usnul ještě dřív, než se stačil přikrýt. A to se prosím diskrétně nerozšiřuji o tom, že chrápal takovým způsobem, že jsem nemohl usnout!