čtvrtek 4. února 2016

Proč se vlastně líčím?

Často se stává, že děti napodobují maminky ve vztahu k líčení. U nás to tak úplně nebylo. Moje maminka byla stále v jednom kole. Zvládala chodit do práce, starat se o nás děti, o domácnost, hospodářství zahrnující slepice, husy, prasata atd. a také práce na poli. V tomto kolotoči neměla dostatek času ani na spánek, natož tak mít chvilku pro sebe nebo se líčit. 
Kosmetiku a namalované ženy jsem znala ze sousedství, časopisů a televize a vždycky jsem je obdivovala. Když jsem se jednou maminky zeptala, proč se taky nemaluje, odpověděla mi, že to je jen pro městské paničky. Aha! Zasela do mě semínko, které vykrystalizovalo v tento názor: Když se budu malovat a budu městská panička, nebudu každý den dřít bez oddechu a možnosti jet na dovolenou. Budu mít snadný život jako krásné paní v časopisech.

V pubertě jsem kosmetice propadla a líčila se každý den. Nenamalovaná bych nešla ani vynést odpadky

Když jsem vyrostla z puberty, došla jsem k dalšímu kosmetickému a životnímu prozření. Uvědomila jsem si, že na to, abych nebyla upracovaná stačí, abych si zorganizovala život tak, jak mi vyhovuje. Našla si práci, která bude zajímavá a neměla žádné hospodářství ani polnosti. Líčení u toho zas tak velkou roli nehraje. Možná se teď se mou usmíváte, ale nezapomínejme, že jsem si původní pomýlený názor utvořila jako malá holčička a že v něm nebyla logika ani nadhled dospělých.
A tak jsem získala v líčení velkou svobodu a hravost.


Jednou jsem slyšela, že žena by se připravovala do společnosti krátce, kdyby to bylo jen pro jednoho muže. Myslím, že za tímto citátem můžeme nalézt příčinu toho, proč se my ženy líčime, i když si to třeba nechceme přiznat. Snaha zkrášlovat se je v nás zakódovaná a děláme to odjakživa. Vzpomeňme si na takovou Kleopatru a její oční linky. Zkrátka se chceme zalíbit mužům (císařům) a přitáhnout k sobě toho nejlepšího. To je další věc, kterou máme v genech a moc na tom nezměníme - potřebujeme zachovat rod a k tomu je opačné pohlaví nezbytné.
Toho pravého už jsem našla a stejně se pořád líčím. A zase to svádím na Matku Přírodu a naši genetickou výbavu. Vlastně se líčím kvůli ostatním ženám, abych si zachovala určitou konkurenceschopnost a ukázala tak svému partnerovi, že stále hezky vypadám a že nemá důvod ke změně :-)

Když si uvědomuju všechny výše napsané argumenty, dává mi to svobodu v líčení. V posledních letech se líčím hlavně pro radost a proto, že mě to baví. Je to zábava. A pokud jdu do společnosti, kde je většina žen nalíčená, ráda se přizpůsobím a ukážu, že to taky umím :-)) ta moje ješitnost.

A jak je to u vás?

28 komentářů:

  1. Ja sa tiež líčim cca od 14tich rokov, ale proste je to tak, niekoho to chytí skôr a dbá na to niekomu je to úplne jedno. Mne tiež samotné líčenie robí radosť, rada kombinujem rôzne odtiene a produkty a skúšam ako v drahších tak v lacnejších vodách. Poznám ženy čo sa vôbec nelíčia a opovrhujú vôbec kupovaním nejakej dekoratívky, že je to škoda peňazí. Ale tie ženy zase často dávajú peniaze na pivo a alkohol, čo zase mne príde ako vyhadzovanie peňazí. Takže každý ma proste to svoje, za čo je ochotný peniaze minúť.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je pravda, každý má svého koníčka. Stejně jako tobě i mně líčení dělá radost. Někdo kreslí na papír, někdo na keramiku a někdo na obličej :-)

      Vymazat
  2. Licim se denne, i kdyz den travim jen doma. Citim se lepe a hlavne me to i bavi, v tyto dny zkousim i novou kosmetiku, kdyby nova rasenka byla priserna, v tydnu nemam cas to opravovat :D
    A vedla me k tomu mamca, prababicka nevysla bez nalakovanych nehtu ani z chalupy v lese a mamca se tez lici denne. Naopak babicka se v tomto smeru o sebe nestarala nikdy a mamca nechtela, abych byla jako ona, takze k liceni me vedla.
    No a pritel mi kdysi rekl, at se radeji neholim, nez abych se prestala licit :D Ze k zenam to proste patri a do spolecnosti ma byt zena upravena a nalicena.
    Giveaway / Knižní regál

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já se taky někdy líčím jen tak pro sebe na doma. A často při tom zkouším novinky :-) Je to tak totiž jistější.

      Vymazat
  3. Ja som sa nikdy veľmi nelíčila, stačila mi maximálne maskara. V poslednom čase sa líčim denne, skôr ide len o taký rýchly, minimalistický make up a baví ma to. Páči sa mi byť ženou :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mně se taky líbí podtrhnout svou ženskost a že vůbec máme tu možnost

      Vymazat
  4. Já si myslím, že líčení k nám prostě patří. Líčím se pro sebe, abych se líbila sama sobě, to v první řadě, protože proč si to nepřiznat, nenalíčení jsem prostě taková nevýrazná. A pak je tady okolí, i na ně chci a potřebuji působit upraveně a prostě tak, že o sebe pečuji a líčení k tomu hodně pomáhá.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak, líčení k nám patří a zkrášlování máme v genech

      Vymazat
  5. Ja osobne sa nelíčim. Moja mamina sa nelíčila tiež a proste nepotrebujem to. Ak ma má niekto mať rád, tak by to malo byť aj bez make-upu. Samozrejme, občas použijem líčidlá, ale tak možno raz za mesiac ....

    Pozývam teba aj tvojich čitateľov na moju extra MEGA GIVEAWAY (4 súťaže v 1) v ktorej si môžeš zasúťažiť o poukážky ale aj o viac ako 40 pruduktov z kozmetiky, knihy či šperky

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Neumím si představit líčit se jednou za měsíc :-) Asi by se mi stýskalo

      Vymazat
  6. Já si myslím, že žijeme v době, kdy se od nás očekává, že budeme chodit upravené, at už slušně oblékané, tak upravený, obličej, nehty i vlasy. A ne jako nějací vesničané..

    lifestyle and beauty

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně o tomto jsem četla v jednom časopise. Že líčení dnes patří ke známce profesionality a ženy na vysokých postech mají téměř za povinnost být hezky oblečené a nalíčené. Máš pravdu

      Vymazat
  7. Hezký článek :) Já teda nenalíčená téměř nevylezu ven, a to je mi už 23, takže pubertální léta mám za sebou, ale prostě se necítím, když jsem nenalíčená :)

    Ili Libertad

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsem dřív taky mívala. Ted už vylezu i nenalíčená, ale zatím mi vadí, když potkám někoho známého. Pak mám potřebu vysvětlovat, proč nejsem namalovaná :-)

      Vymazat
  8. je to škoda, že rodiče nás takhle kolikrát ovlivňují někdy i špatně řekla bych a potom to má dopad na různé věci (a né pozitivně). Naštěstí to není tvůj případ. :) Moje mamka se taky nijak nikdy nekamarádila s kosmetikou a na všechno jsem si musela přijít sama s dopomocí časopisů a internetu. Já zastávám názor, že žena by se měla líčit i třeba jen minimálně do jakoby nahého líčení. Vím, že to není to nejdůležitější ve vztahu, ale i to hraje svou malou roličku a všechny tyto potom utváří celek. Muži a i některé ženy vždy tak s oblibou rádi/y říají, že líčení není důležité a že důležité je to, jaký je člověk uvnitř. Ano to je velká pravda :) Ale jak to potom také kolikrát dopadá, když o sebe žena nedbá... Když o sebe žena pečuje, tak to je radost pohledět a nemusí to být přehnané, stačí minimum, ale s láskou :) Navíc přece nikdy netušíme, kdy můžeme být inspirací pro ostatní :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Domi, díky za komentář. Ty to tak krásně píšeš. Ani k tomu skoro nemám co dodat. Snad jedině že souhlasím a že ženy, které se o sebe nestarají se často ohání tím, že nemají čas a že makeup je nepřirozený atd. Ve skutečnosti často vzdaly svůj boj a rezignovaně tloustnou.

      Vymazat
    2. Děkuji :) Přesně tak, musím souhlasit, jsou to jenom výmluvy! Buď člověk chce s cestu si najde a nebo nechce a nic se nekoná. Nic mezi tím není... :)

      Vymazat
    3. Máš pravdu a tohle platí nejen v kosmetice a úpravě vzhledu

      Vymazat
  9. já líčení beru jako součást umění a sebevyjádření, složité? nene :D
    www.plesatazpevacka.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano :-) Zvlášt u profese makeup artistky jako jsi ty. Díky za komentář

      Vymazat
  10. Já se začala pomalu a jemně malovat až na konci střední školy, kdy už od základky na mě ostatní holky pohlížely tak nějak skrz prsty, jakto, že se to jako nemaluju. Pak jsem ale s každodenním líčením zase přestala, protože jsem na to příliš pohodlná a radši si pospím, protože mě to trvá docela dlouho, udělat si jenom vůbec ucházející ne křivé a obě stejné (nebo aspoň podobné) linky. Takže teď se maluju jen když jdu do divadla, nebo na nějakou zvláštní příležitost. Příteli to nevadí, naopak prý je radši když jsem jaká jsem a ostatní se mě i bez namalování ptají, jestli nemám náhodou dneska namalované obočí, nebo řasy. A taky mám pocit, že namalovaná vypadám tak hezky, že bych už nenamalovaná nikdy být nemohla, kdybych si na to zvykla, asi bych v tom musela pak spát, aby nikdo neuviděl mou pravou tvář :D Je to asi hloupost, ale mám takový pocit :D
    www.piosek.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Máš pravdu v tom, že líčení je dost návykové a může se stát, že se pak nenamalovaná žena necítí nejlépe, protože je zvyklá koukat se na vylepšený obličej. Sama jsem to tak měla a myslím, že jsem se toho částečně zbavila.

      Vymazat
  11. Keby som nemala vyrazky tak moja makeup rutina by bola max. v uprave obocia.Prirodzenost je najviac, no na prilezitosti sa rada nalicim. :)
    www.rebelliouslily.blogspot.sk

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jenom obočí by pro mě bylo málo, to bych se vůbec nemohla vyjádřit tvůrčím způsobem. Teda mimo aspekty, o kterých jsem psala v článku :-)

      Vymazat
  12. Líčení a celkově péče o sebe k ženský patří. Já se líčím proto že mě to bavi a i kvůli zmíněným vecem co jsi napsala.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky za komentář. Jsem ráda, že se shodneme :-)

      Vymazat
  13. Líčení a celkově péče o sebe k ženský patří. Já se líčím proto že mě to bavi a i kvůli zmíněným vecem co jsi napsala.

    OdpovědětVymazat
  14. Díky za názor. Na tom s tím okolím něco bude. Podle mě to není jen o úctě, ale i zapadnout mezi ostatní. Záleží ale na společnosti, ve které jsme :-)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za vaše krásné komentáře.