V zajetí čísel

Začala se mi dít taková věc. Měla jsem třeba přes sto shlédnutí denně a měla z toho obrovskou radost a výborný pocit. Jenže pak jsem zabrousila na nějaký jiný blog, kde ve statistice vidím, že autorka má 3000 shlédnutí za týden. "Pane, jo!" říkám si, začínám závidět a moje nálada klesá strmě k bodu mrazu. Jsem smutná, že jsem k ničemu a přitom se vůbec nedívám na to, že ta druhá bloggerka píše už tři roky a já několik měsíců, že píše každý den nebo obden, že očividně věnuje blogování více času než já. Zkrátka srovnávám hrušky s jabkama přičemž ze srovnání vyjdu jako trapné jablko, zatímco chci být zlatá hruštička.

zdroj http://www.numberwatch.co.uk/tyranny.htm

Takže jdu do sebe a říkám si, co je špatně. Nakonec jsem na to přišla. Soutěžím tam, kde to nemá smysl a navíc jsem zapomněla na důvod, proč vlastně píšu. Pro radost a seberealizaci. Už jsem si ho zase srovnala v hlavě a doufám, že to bude znát na mých článcích.

Nicméně by mě zajímalo, zda si bloggerky, které mají tisíc shlédnutí za den říkají: "Cože? Jenom tisíc? To je dneska hrozný den."

V knize Malý princ se říká, že když máte nového kamaráda, ostatní děti bude zajímat, jestli si spolu rozumíte, jestli ho máte rád a na co si hrajete. Naproti tomu dospělí se budou zajímat pouze o čísla. "Kolik je mu let? Do které třídy chodí? Kolik vydělávají jeho rodiče?" .
Asi jsem někdy až moc dospělá.
 

Když přemýšlím o tom, kde v životě jsem ještě dala přednost číslům, pak musím říct, že to je občas u věku a váhy. Ale přiznejme si, která z nás se nad tímhle občas nepotrápí?

 

A úplně nejhorší jsou čísla 33 a vyšší ve chvíli, kdy se objeví na venkovním teploměru :-)

 

Už jste se také někdy nechaly zajmout čísly a nechaly se jimi potrápit? Může to být číslo, které vyjadřuje vaše finance, počet přečtených knih, počet milenců nebo třeba ujetých kilometrů...