Moje motivační knihy

Krásný den,

dnešní článek bude sice o knihách, ale jinak než obvykle. Povím vám totiž o autorech (ne že by byli jen tři), kteří mě v mém životě nejvíce oslovili a ovlivnili. Vezmu to chronologicky podle toho, kdy jsem se s nimi setkala.

Paulo Coelho

Brazilský spisovatel, kterého asi netřeba představovat. Píše krásné příběhy, ve kterých nacházím sebe sama. Všechny jeho knihiy kromě poslední Nevěry jsem přečetla jedním dechem. Kniha Nevěra už je pro mě vyšší dívčí, moc jsem ji nepochopila a nenašla jsem v ní krásu příběhu a vlastně nic  toho, co obdivuju na ostatních knihách.

Pokud jste ještě Coelha nečetli, doporučuju začít od začátku, tedy Alchymista, Valkýry, Mágův deník. Možná si říkáte: "Pročpak žádná z těch knih není na obrázku?" Je to proto, že stále někde putují a šíří osvětu :-)

Sama jsem se ke Coelhovi dostala "náhodou". Balila jsem se na dovolenou k moři a v přítelově knihovničce vidím Alchymistu. Sice jsem neměla v plánu u moře číst, ale pak jsem si řekla, že přece jen, kdybych se nudila.... taková tenká knížka.... Přibalila jsem ji. Na dovolené jsem se rozhodně nenudila, ale jednoho dne jsem šlápla na ježka a musela jsem zbytek dne ležet. Sáhla jsem tedy s nulovým očekáváním po Alchymistovi. Propadla jsem mu na prvních stránkách. A od té doby jsem ho četla asi 20x.

Na ukázku pár citátů knih Paula Coelha:

„Co záleží na strachu z odmítnutí, na odkládání nějakého činu na jindy, když nejdůležitější ze všeho je žít naplno a s radostí? Teď jsem zavřený v rakvi a je příliš pozdě vrátit se zpátky a prokazovat odvahu, kterou jsem neměl.“

„Nejtemnější chvíle nastává vždy před úsvitem.“

„Život je někdy velmi skoupý, uplynou dny, týdny, měsíce a roky, aniž člověk zažije něco nového. Ale pak se otevřou dveře a dovnitř se vřítí lavina. V jednu chvíli nemáte nic, a najednou máte víc, než dokážete přijmout.“

„Tam, kde je tvůj poklad, bude i tvé srdce.“

"Kiss slowly, laugh insanely, live truly, and forgive quickly."

Zdeňka Jordánová

Moje nejoblíbenější česká autorka duchovní/motivační/ezoterické/jakchcete literatury. Píše útlé knížky, vždy zaměřené na jedno téma například řízení auta, výchova dětí, peníze, životní cíl atd.

Její knihy bych označila jako mind opening, tedy otevírající mysl (i oči). Stejně jako u Coelha i u Zdeňky Jordánové mám jednu neoblíbenou knížku a tou je Cesta staletími. Ostatní vřele doporučuji, vybírejte podle tématu, které je vašemu srdci nejbližší a určitě se dozvíte něco nového.

Úryvek z přebalu knihy Láska:

Všichni stále na "něco" čekáme, myslíme si, že jednoho dne to "něco" přijde, že se "něco" stane. Od určitého věku ale zjistíme, že čekáme marně a pozorujeme ambice těch mladších s blahosklonným nadhledem a vedeme řeči... Přestaneme se "hnát" - a dokážeme si užívat čas, který nám ještě zbývá. Vypadá to, že jsme "pochopili"...

Pochopili, ale co? To, že vlastně o nic nejde, že všichni stejně umřou a jejich ideály zůstanou nenaplněné a únava je donutí zastavit se a začít se radovat z toho, že ráno znovu vyšlo slunce, že zpívají ptáci a kvetou kytky. Vždyť o co vlastně jde? Není přeci kam se hnát. Vypadá to moudře... (...)

Jsme všichni nemocní! Už vás slyším, vím, že se vám to nelíbí - nebojte se, všechno vysvětlím. Všichni jsme nemocní nedostatkem lásky! Lásky? Ano, lásky! Všechno naše snažení směřuje jen k jedinému, získat lásku!

Úryvek z knihy Láska

Naučte se být vděční sami sobě za každou splněnou práci. Konejte, neboť pokud nic neuděláte, nic se nezmění.

Prostřednictvím odkazů v knihách Zdeňky Jordánové jsem narazila na úžasnou americkou ženu jménem

Louise L. Hay

Pokud k předchozím dvě autorům vzhlížím, Louise Hay mám hodně ráda, ale některé její názory a rady už mi přijdou spíše pro jinou (americkou) kulturu. Pokud si některou její knihu vyberete, připravte se na to, že je psaná stylem, jenž často omílá tutéž myšlenku z různých úhlů pohledu. Takže to chce trochu trpělivosti, která se ale vyplatí.

Krédem Louise Hay je naučit se milovat sebe sama se vším všudy a bezpodmínečně. Nejvíc se mi od ní líbí kniha Miluj svůj život, pokud si ji přečtete, v ostatních se už nedozvíte skoro nic nového. 

Moje nejzajímavější zkušenost s knihami Louise Hay je tato: dlouhá léta jsem střídavě přestávala a zase začínala kouřit, nikdy se mi nepodařilo s tím doopravdy přestat. I když jsem měla roční pauzu, bylo to pro mě odříkání a těšila jsem se, až si zase někdy dám. Po přečtení jediného odstavce o kouření jsem s tím sekla. Navždy. Zkrátka mě přešla chuť a už bych si nedala cigaretu, ani kdyby mi za to platili.

Louise Hay stejně jako já věří v sílu myšlenky. Když si něco myslíme a věříme tomu, časem se to stane pravdou. Například pokud si budu pořád opakovat, že mám zkrátka v životě smůlu a nikdy se mi nepodaří najít zajímavou práci, je dost možné, že nikdy zajímavou práci nenajdu. L. Hay proto doporučuje pozitivní myšlenky tohoto typu:

Jsem moudrá a krásná.
Vidím ve svém nitru obdivuhodnou bytost.
Jsem ráda, že jsem taková, jaká jsem.
chci se mít ráda a líbit se sobě.
Jsem svá.
Rozhoduji o svém životě.
Mám volnost stát se tím, čím mohu být.
Můj život je naplněný láskou.
Zasloužím si lásku a respekt.
Miluji a jsem milována.

Kdo nebo co motivuje vás?